Nápad na toto téma už nosím v hlavě velmi dlouho. Chtělo se mi o těchto zážitcích psát pokaždé, když mě spolubydlící naštvali. Ikdyž abych byla přesná, tak je to „naštvaly“. Ale už je mi to buřt. Teď už s nikým, kdo nerespektuje mé hodnoty, sdílet domov nemusím. Stejně jsem si o ten respekt neuměla říct. A já zase nemusím respektovat hodnoty, které mi nedávají smysl. Jupijajou!!!
Mnohem raději ale vzpomínám na ty lepší časy, které pro mě mají též významnou hodnotu. Tancování na ulici Poštovská, kde se živě vysílal z Metro music baru absolutně vyprodaný koncet Dyka, Brzobohatého a Rumla s B-Side bandem. Vytírání potopy v bytě, kdy nás asi ve dvě v noci probudil soused pod námi, že jsme ho vytopily (praskla nám hadička někde u záchodu). Následující den jsme s jednou ze spolubydlících měly provést v laboratoři důležitý experiment s pečlivě napěstovanými buňkami, už ani nevím jak dopadl. Filmový večer jako relax před opravnými státnicemi (náš dountající nahřívací polštářek vyplněný nějakým obilím, který strávil v mikrovlnce až příliš mnoho času, vyděsil naše sousedy natolik, že zavolali hasiče). To byl pěkný trapas, u státnic jsem čpěla jako uzenka : D
Toto jsou jen drobky z mého prvního spolubydlení, kdy ještě byl čas trávit čas, jak se u nás říká, na bytě. Jak roky plynuly a já se začala cítit odstrkovaná, hledala jsem místa k útěku. Nejdřív tím místem byl můj koníček a poté práce. Čím méně jsem byla na bytě, tím méně jsem byla schopná plnit některá kriteria spolubydlení. Ale zjistila jsem, že ať už něco dordžujete nebo ne, hlavně u té nebo oné činnosti musíte být vidět. Taky jsem si prošla velmi intenzivním kurzem rychlovaření. Už mám svoje osvědčené recepty, které vím, že mi nezaberou víc než půl hoďky a pak už se jen třeba pečou nebo provařují a u toho v kuchyni zaclánět nemusím. Ale že by něco takového fungovalo i v koupelně, to bohužel říct nemůžu, zázračně rychle jsem se nohy opravdu holit nenaučila.
Hlavně jsem si z této etapy odnesla to, že doma je doma a mít se za kým vracet je to nejcenější co v životě mít. Vždy jsem si představovala, jak budeme se spolubydlícími pořádat společné večeře a herní večery, ale nikdy se mi to nesplnilo. Ale není mi to líto, teď to mám tisíckrát vynahrazené a jsem za to vděčná.
Jsme tu jen na návštěvě, buďme k sobě laskaví.
Btw tohle je opravdu lahodný recept, mými chuťovými buňkami approved: https://kitchenette.cz/clanek/penne-alla-vodka